Pro felinoterapii se hodí taková kočka, která úspěšně prošla socializační fází v kotěcím věku, je zvyklá na kontakt s cizími lidmi a má z tohoto kontaktu potěšení, má klidnou, milou, vstřícnou a vyrovnanou povahu a těší ji jak změna prostředí, tak přítomnost a doteky cizích lidí.
Kočka, kterou chceme používat pro felinoterapii, musí splňovat řadu podmínek a její výběr není vůbec lehký.
A v žádném případě se nesmí stát, že budeme - byť s dobrým úmyslem - zvíře jakkoli přetěžovat nebo dokonce trápit. Základem dobře dělané felinoterapie je vynikající vztah člověka a kočky, vzájemná důvěra, respekt a výborná znalost toho druhého.
Vždy se snažíme se, aby felinoterapie byla co nejkvalitnější pro obě strany .
Bereme v úvahu jak spokojenost klienta, tak vhodnost zvířete -
jeho psychickou pohodu a limity.
Kočka používaná k felinoterapii musí mít ráda lidi.
Aby měla dobrý vztah k lidem, musí být kočka dobře socializovaná. To znamená, že v kritickém období mezi 3. a 8. týdnem života musí kotě pobývat s lidmi a mít s nimi pozitivní zkušenosti.
Každá kočka se může něčeho leknout, ale její reakce např. na hlasitý zvuk nesmí být agresivní a bezhlavé, aby některému klientovi neublížila.
S felinoterapií je ideální začít co nejdříve, tedy kolem tří měsíců věku kotěte. Jde spíše o to, abychom ho navykli na cestování, přítomnost cizích lidí a pobyt v cizím prostředí.
To jsou základy, po jejichž zvládnutí máme napůl vyhráno.
K felinoterapii se dají používat čistokrevná zvířata i jakákoliv kočka domácí se může stát vynikající pomocnicí. Závisí hlavně na tom, jaký vztah máte se svou kočkou,
zda jí důvěřujete a zda důvěřuje ona vám.
Felinoterapie staví na podobných principech jako canisterapie, ale zatím v ČR nemá tak dlouhou tradici. Přitom jsou kočky v mnoha ohledech stejně vhodné jako psi. Jsou také pro svou menší velikost v leckterých zařízeních přiměřenější.
Základ felinoterapie je především využití vrozeného daru empatie, intuice a léčivé energie koček. Kočka navozuje příjemnou atmosféru pro komunikaci s klienty a boří komunikační bariéry. To může dokázat člověku zapomenout na bolest a utrpení, navozovat duševní harmonii a napomáhat najít ztracenou životní rovnováhu, vytvářet nový smysl života, odnímat pocit osamění.
I prostá zodpovědnost za blízkého milovaného tvora drží mnohdy nemocné, postižené, staré nebo nešťastné lidi při životě.
Níže pár pravidel , která se při felinoterapii snažíme dodržovat.
Kočičím terapeutem nazýváme kočku používanou při terapii.
1. Terapii lze provádět pouze s vhodnými , povahově vyspělými zvířaty.
2. Kočičí terapeut musí být očkovaný a musí to být viditelně zdravé, čisté , dobře ošetřované zvíře .
3. Kočičí terapeut by měl být na terapie připravován individuálně ,
s dostatečným předstihem .
4. Kočičí terapeut se nesmí lekat prudkých pohybů, náhlých hlasitých i jiných zvuků, nesmí být za žádných okolností agresivní a cítit se v neznámém prostředí stresovaný. Musí dobře snášet jízdu autem ( nebo jiným dopr.prostředkem )
5. Kočičí terapeut musí mít ze své práce radost a mít pozitivní vztah k lidem.
6. Na terapii přicházíme vždy ohlášeni, aby byli klienti předem informováni a připraveni na návštěvu. Po domluvě volíme i nejvhodnější část dne a přicházíme pravidelně.
7. Kočičí terapeut cestuje v přepravním boxu, po vyndání nechodí volně,-
vždy má kšírky /obojek a vodítko, na které je zvyklý.
8. Očkovací průkaz by mělo dostat zařízení, ve kterém terapii provozujeme k náhledu .
9. Předem se domluvíme s ošetřujícím personálem/asistentem, kteří klienti si návštěvu kočičího terapeuta přejí, ne každý má ke zvířatům kladný vztah. Nevnucujeme se, zájem může přijít časem, po referencích ostatních klientů, nebo po osmělení.
10. Zvíře nepokládáme zvíře přímo na lůžko, - můžeme sebou nosit čistou deku,ručník aj..
11. Celkově dbáme na hygienu .
12. Komunikace s klienty by měla být vždy přátelská a zdvořilá - dospělým klientům bez ohledu na formu postižení bez předchozí dohody netykáme, ani když oni tykají nám. Bez ohledu na výši postižení je potřeba brát v úvahu, že se jedná o dospělou osobu, která má svá práva.
13. Posloucháme klienta a jeho přání a názory - klient je VŽDY středem zájmu.
14. Jestliže pracujeme jako dobrovolník , snažíme se mít doprovod ošetřujícího personálu/asistenta - my se staráme o pohodlí kočičího terapeuta a o terapii jako takovou, v případě potřeby - například když klient upadne nebo dostane záchvat - však nezvládneme péči o klienta, není to naše práce ani specializace. Některé domovy a ústavy bohužel nemají dostatek personálu, berme tedy tento bod jako nadstandardní.
15. Během terapie také stále sledujeme náladu a chování kočičího terapeuta. Pokud si všimneme, že je ve stresu, vyčerpaný nebo ho práce nějakým způsobem přetěžuje, uděláme přestávku.
16. Skupinky klientů by neměly být velké.
Příliš mnoho klientů na jednoho terapeuta nepřináší žádné výsledky.
17. Nebereme si více zvířat, nestíháme je pak stále všechna sledovat, nejlepší je být v poměru 1 kočičí terapeut na 1 osobu terapeuta
( ať registrovaného dobrovolníka nebo i o profesionála .)
(Jestliže už máme zvířata zkušená , dobře je známe a oni i nám velmi důvěřují , chodím pracovat i se 2 zvířaty -souk.poznámka )
18. Při pořizování fotografií a videozáznamů z terapií žádáme o svolení všechny osoby, které jsou na snímku. Zejména při pořizování fotografií za účelem pozdějšího zveřejnění je takové svolení naprosto zásadní. Pokud nejsou klienti schopni se vyjádřit, konzultujeme fotografování a natáčení s jejich zástupcem. Klademe důraz na lidskou důstojnost, proto nefotografujeme klienty v nelichotivých pozicích-vždy musí dát svolení klienti a zařízení .
Oblast psychická je s oblastí fyzickou velmi úzce spojena. Znevýhodněný člověk se může cítit vyhoštěn z lidské společnosti, uzavírat se do sebe, přestávat komunikovat s okolím a navazovat nové sociální kontakty s lidmi.
Zvíře však dokáže člověku mnohé nahradit. Přijímá člověka bez předsudků a podmínek, a přitom mu poskytuje dostatek podnětů včetně náhradní citové vazby, stává se jakýmsi prostředníkem mezi člověkem a okolním světem, ale vyžaduje také splnění určitých podmínek ke svému životu - a tedy pro člověka tolik důležitý pocit zodpovědnosti a nezastupitelnosti. Kočka má i vyšší tělesnou teplotu, prohřívá ztuhlé končetiny a při hlazení kočky se snižuje krevní tlak a zároveň hlazení motivuje k pohybu. Přítomností kočky v zařízení se lidé učí porozumět chování zvířat a mít k nim dobrý vztah.
